• Historie  
                     dávná
 

Historii nynější školy „vrdsko - bučické“ bychom mohli datovat až od roku 1881. Do té doby měla každá osada - dnes v podstatě spojené v jednu obec - školu zvlášť. Zpočátku docházely děti z Vrdů do školy ve Žlebech, děti z Bučic do školy     v Chotusicích. Souviselo to s tím, že Vrdy náležely kostelem (a tedy i školou) ke Žlebům, Bučice k Chotusicím.     

.

.

Od roku 1821 vznikla ve Vrdech tzv. expositura jednotřídní, tj. pobočka žlebské školy pro vrdovské děti. V témže roce začala při bučické faře fungovat jednotřídní farní škola. Vrdovská expositura měla v roce 1821 sedmdesát žáků, bučická farní škola jednačtyřicet žáků. Vyučovalo se samozřejmě v mateřském jazyce. Počet žáků se v souvislosti s rozšiřováním obce zvyšoval. Vrdovská škola se v roce 1841 dostala pod správu obce:  „Dne 30 ho  června 1841 byla v obci Vrdech na obecní výlohy škola k vyučování mládeže vystavěna...Obyvatelé obce vrdské zavázali se jmenovanou školu v pořádku udržovati....“

Prvním „zkoušeným“ (tj. dosáhl určitého pedagogického a odborného vzdělání) učitelem byl pan Josef Hemerka. O tom, jakého platu se mu ročně dostávalo, svědčí zápis  v obecní kronice.  „Dostával ročně služného 4 měřice žita,   4 měřice pšenice,   4 měřice ječmene, 4 měřice ovsa, 4 měřice brambor a 280 zlatých, k vytápění školní místnosti měl 7 sáhů polenového dříví  a pro opakovací hodiny 1 sáh.“

Jak se vrdovská škola rozvíjela, získávala své příznivce, dnes bychom řekli sponzory. Ze zápisů ve školní kronice vyplývá, že nejdůležitějšími přispěvovateli byli občané vrdovští, ale také šlechta sídlící v okolí.;

Mezi dary patřily nejen knihy, ale též šatstvo a obuv. „V roce 1862 darovala její Osvícenstvo Kněžna paní z Augsperku devět párů punčoch pro chudé.“ Šatstvo, obuv, ale i některé školní pomůcky byly určeny především chudším dětem. Byly skutečně spravedlivě děleny, jak o tom svědčí pečlivé a přesné zápisy ve školní kronice.

Pečlivě se zapisovaly též dary určené přímo pro školní vyučování. Mezi kuriózní zápisy patří například: „V roce 1867 koupila obec pro školu zeměkouli.“ Škola byla obdarována ledasčím - od vycpaných zvířat po skloňovací tabulky, katechismy, modlitební knížky.

S vývojem a rozšiřováním obce souvisel neustálý nárůst počtu školních dětí. Např. ve školním roce 1869/70 navštěvovalo vrdovskou školu 98 dětí. Bučická, dosud farní škola, měla v témže roce 41 dětí. Už tehdy bylo zřetelné, že kapacita jedné třídy už na tak vysoký počet žáků nebude stačit. V roce 1875 byla rozhodnutím obce vrdovská škola změněna na dvoutřídní.

O tom, že v té době obec a škola měly velmi těsné vztahy, svědčí zápis ve školní kronice z roku 1870, který oznamuje, že představenstvu obce zadal učitel seznam rodičů, jejichž děti chodily do školy nedbale (tj. pravděpodobně velmi zřídka). Obec pak tento problém řešila svými prostředky. Tyto seznamy se psaly, jak z kroniky vyplývá, téměř každoročně a podle mého názoru svědčí o velmi těsné spolupráci představitelů školy a obce.

Obec vždy usilovala o to, aby škola měla dostatek školních pomůcek a též aby chudé školní děti nestrádaly. Významnou finanční pomocí byly různé nadace, nejdůležitější, o níž se školní kronika zmiňuje, byla Nadace Václava Mladého, která vznikla již v roce 1876. Z peněz této nadace se každé tři roky vyplácela částka (vzniklá z úroků) především chudým dětem. O tom, jak bude tato částka rozdělena, rozhodovali nejen učitelé, ale i členové místní školní rady.

Nejen škola žádala pomoc obce, ale i obec (a zem) školu potřebovaly. Citace ze zemského zákoníku zaslaná obecním představenstvem vrdovské škole v roce 1870:

„§13 Učitelé na obecných školách jsou povinni, aby mládež školní poučovali o tom, jak škodlivé jest hnízda ptačí vybírati a užitečné ptáky chytati a usmrcovati, aby jim zvláště před časem líhnutí připomínali to, co ten zákon o ochraně ptáků ustanovuje. A aby všelikým přestupkům zamezovali.“

V roce 1880 se usnesli zástupci obcí Vrdy, Bučice (Horní a Dolní) a Vlačice, že bude vystavěna škola, která by pojala všecky školní děti z těchto vsí. V únoru 1881 se začalo v nové školní budově vyučovat. Vrdo - bučická škola měla nejprve tři třídy a 307 žáků, v roce 1882 byla již čtyřtřídní a měla již 342 žáky.

Škola byla každoročně navštěvována okresním školním inspektorem, zmínky ve školní kronice jsou však velmi kusé, inspektorovo hodnocení obvykle není uváděno. Jedna z mála zpráv je z roku 1882. „Téhož dne propustil o své vůli o půl hodiny dříve ze školy, o čemž se školní inspektor jeda skrz Bučice, sám přesvědčil, o čemž dlouhý protokol sepsán byl....“

Škola od počátku svého vzniku navázala na tradici farních škol; každoročně se konaly štědrovečerní slavnosti, které si děti velmi oblíbily. Děti společně s učiteli vystrojili stromeček a děti samy obstaraly program; recitovaly, zpívaly, přehrávaly různé scénky, hrály na hudební nástroje. Tyto štědrovečerní slavnosti byly navštěvovány většinou obyvatel. U štědrovečerního stromku se dětem (zejména těm chudým) rozdávaly různé dárky věnované dobrodinci školy. Byly to boty, látky, kabáty atd........

V 80. letech minulého století rostl neustále počet obyvatel obce (díky také nově vzniklému bučickému cukrovaru) a tím pádem i počet školních dětí narůstal. Od 1. ledna 1884 byla vrdo - bučická škola rozšířena na pětitřídní, od 1. září 1895 na šestitřídní (to už měla přes 400 žáků!).

Školní prázdniny, jak vyplývá ze zápisů z těchto let, trvaly od počátku srpna do čtvrtiny září. Učitelé však od začátku školního roku obvykle neměli plné lavice, polní práce ještě na podzim pokračovaly, děti se jich samozřejmě účastnily. A tak si můžeme přečíst seznam z roku 1888: „Když docházka po skončení sklizně řepové značně začala se lepšiti, jmenovitě ve vyšších třídách, musela býti výuka z úřední moci zastavena.“ Objevovaly se totiž pravidelně epidemie neštovic a spalniček. Právě epidemiemi různých chorob byly školní děti sužovány nejvíce. Objevovaly se nejen neštovice a spalničky, ale i černý kašel, chřipka, záškrt (z vrdovské kroniky z roku 1866 se dočteme dokonce o epidemii cholery. Školní kronika obsahuje i smutné zprávy o počtu utonulých dětí, či zemřelých během roku na různé choroby. Naštěstí se však na počátku 90. let začalo s očkováním dětí, předešlo se tak především úmrtím menších dětí.

Jak bylo výše naznačeno, některé děti navštěvovaly školu jen po tu část roku, kdy nemusely pracovat na poli. Stávalo se však často, že některé rodiče svoje děti neposílali do školy vůbec. Svědčí o tom nejen stížnosti učitelů obci (viz výše), ale především počty dětí „školou povinných“ a počty dětí školu skutečně navštěvujících. Ve školní kronice jsou tato čísla každoročně uváděna. Např. zpráva z roku 1891: „Zapsáno 386 dítek na počátku, na konci 391 dítek z počtu 452 školou povinných.“ V roce 1898 se stav zlepšil. Z celého počtu 504 dětí školou povinných bylo na počátku roku přihlášeno do školy 470 dětí.

Místní školní rada byla velmi důležitým pojítkem mezí obcí a školou. Rozhodovala o finančních i věcných darech atd. Vzhledem k tomu, že nejvyšší představitelé obce byli obvykle i členy rady, byla tato spojitost většinou přímá. Naopak učitelé školy bývali často členy představenstva obce, (ve Vrdech byl jeden čas starostou pan řídící) a měli zde nezastupitelnou funkci, byli to lidé s určitým rozhledem a vzděláním, což bylo obci a její kultuře vždy ku prospěchu. Byli to také místní učitelé, kteří psali místní kroniku a zaznamenávali tak historii obce.

Válečná léta znamenala zvrat v životě obce i školy. Jak uvádí kronika obce, v roce 1914 byla v místní škole zřízena nemocnice a lazaret, vyučování bylo nejprve částečně, později úplně zastaveno. Velmi dojemný je zápis z roku 1915:

„Školní dítky sbíraly a sušily lístky jahodníkové a ostružinové, které měly vojínům v poli nahradit čaj. Sušené kopřivy sloužily ku zhotovení látek. Při ručních pracích dívky pletly pro vojíny kazajky, nátepníčky, nákolenice, ponožky, rukavice...“

Zápis z 20. let, ke kterému nelze cokoli dodávat:

„By školní dítky válečné události měly stále na paměti, zasazen na hřišti krvavý dub, který však uschnul, předzvěsti to pádu pyšného Rakouska.“

V roce 1920 byla po smrti pana Bohumila Kopáče, řídícího učitele, založena na návrh obecního představenstva nadace 2000 korun. Úroky z těchto peněz pak byly použity ve prospěch vdov a sirotků po učitelích, působících na této škole.

V roce 1921 byla při obecné škole zřízena trojtřídní měšťanská škola. O zřízení měšťanské školy usilovala obec již dlouho předtím. O tom, že její vznik byl potřebný, svědčí fakt, že v prvním roce vzniku bylo ke přijetí přihlášeno tolik dětí, že mnoho z nich nemohlo být přijato.

Od dvacátých let se traduje zvyk každoročních školních výstav. Děti, především dívky chtěly ukázat nejen svým rodičům, ale všem místním občanům, co během roku vytvořily. Tradice ženských ručních prací byla na naší škole velmi dlouhá. První učitelkou ženských ručních prací byla na naší škole paní Bohumila Hamerková, manželka pana řídícího.

V roce 1929 má škola 9 obecných tříd a 4 měšťanské třídy. Množství žáků však stará školní budova nemůže pojmout. Od 30. let se usiluje o novou školní budovu, vedení obce však na tyto potřeby příliš nereflektuje.

Přichází II. světová válka a starosti o novou školu se zákonitě dostávají do pozadí. Na škole se vyučuje do srpna roku 1944, kdy Němci školu obsadili a umístili zde německé děti, o měsíc později se zde místo dětí ubytují vojáci, kteří zde zůstali až do května 1945. Od září 1944 do března 1945 vrdovští žáci museli navštěvovat školu zbyslavskou, která však byla 12. 3.1945 zabrána pro německé uprchlíky. Dětem pak byly dávány jednou týdně domácí úkoly. V roce 1945 v místní škole pobývali vojáci ruského dělostřelectva.

.

.

Nutno dodat, že vrdovští páni učitelé patřili v době 1. a 2. světové války mezi uvědomělé obránce naší vlasti.

Po válce se začaly každoročně pořádat k různým výročím vystoupení žáků školy. Významným byl například večer o Boženě Němcové, kdy děti předčítaly z její tvorby, učitelé informovali o jejím životě.

Po roce 1948 se zápisy ve školní kronice nesou ve zcela pozměněném duchu, rozhodně ne příliš, dokumenty z této doby jsou spíše nic neříkající. Jedinou zajímavou zmínkou z let padesátých je zpráva o „manifestačním hledání mandelinek“, kterého se zúčastnila celá škola. Nic se však nenašlo.

.

Zpracovala Jana Nováková (Machková) jako seminární práci z dějin pedagogiky.

.

  • Ze školních     
                kronik

 

1951 – 1952

Dne  29.10. 1951 bylo zahájeno stravování žáků střední i národní školy. Přihlásilo se celkem 130 žáků a 5 učitelů, kteří měli při obědě dozor. Žáci platili za oběd 5 korun a dávali na měsíc 40 dkg masa. Školník zhotovil do všech tříd dřevěné rámy, které byly potaženy vlnitým papírem. Tam se umísťovala výzdoba, aby stěny tříd nebyly zbytečně poškozovány.

.

1952 – 1953

Během prázdnin byly provedeny nutné opravy, do školy byla zavedena voda. Zakoupena vodárna a instalováno splachování na dívčích záchodech v přízemí a dva kohouty na chodbě v přízemí a v 1. poschodí. 1. listopadu 1952 byla při škole otevřena státní stravovna.

1953 – 1954

Při prohlídce školy bylo konstatováno, že pro nedostatek místností se musí zrušit stravovna. S ředitelem cukrovaru byla nakonec projednána možnost pronájmu ohřívárny na řepníku. A žádosti bylo vyhověno.

1954 – 1955

Přes prázdniny byly v přízemí upraveny dvě odborné učebny. Do bývalé sborovny se přemístily přírodopisné sbírky, do bývalé ředitelny pak sbírky chemické a fyzikální. Z obou těchto místností byly proraženy dveře do sousedních tříd, aby byl kabinet přímo spojen s učebnou. Ředitelna a sborovna byly přemístěny do 1. poschodí.

1955– 1956

Z dosavadního kabinetu v přízemí byla zřízena a upravena stravovna.

1957 – 1958

Během prázdnin byla provedena generální oprava střechy školní budovy a svépomocnou akcí postavena 12 metrů dlouhá bouda na kola.

1960- 1961

V průběhu roku 1960 byl odstraněn starý plot před školou. Prostranství upraveno na park. Průčelí budovy bylo nově nastříkáno, takže se celý vzhled budovy úplně změnil, když byly poraženy velké smrky před školou.

V únoru byla zahájena stavba nové stravovny, za necelé dva roky byla slavnostně otevřena, i když ne zcela dokončená. Ze staré kuchyně se připravila nouzová třída, a tak mohlo být zrušeno směnné vyučování třídy II. a III. /střídání po týdnu/.

1972 – 1973

V lednu 1973 byly zahájeny přípravné práce na stavbě ústředního topení, které mělo být dáno do provozu v roce 1975. A opravdu 1. prosince 1975 bylo prvně zatopeno v ústředním topení. Palivem byly lehké topné oleje. Kabinety přestaly být lednicí, chodby se staly příjemné.

1973 – 1974

1. září 1973 se někteří žáci nastěhovali do nových místností v domě č.p. 94 v Dolních Bučicích, které byly adaptovány z bývalých kanceláří JZD. Nacházely se tam 2 učebny a 2 místnosti pro školní družinu. Nechybělo ústřední topení a šatna. Bývalé prostory školní družiny, které byly dosud v hlavní budově školy, se využily ke zřízení jedné třídy a cvičné školní kuchyně.

1977 – 1978

V obci je úplná devítiletá škola, ve Zbyslavi první až čtvrtý ročník. Zrušením ZDŠ v Podhořanech přibyli i žáci,hlavně do devítiletky, takže byl nedostatek učeben. Tato situace byla řešena přístavbou provizorních tříd z montovaných dílů. Vysoký počet dětí v ZDŠ kladl vysoké požadavky i na školní jídelnu a školní družinu.

1978 – 1979

Vyučování bylo zahájeno ve 2 provizorních učebnách v přistaveném areálu přímo u budovy školy, kde se nacházela ještě prostorná školní dílna a menší kabinet. Další provizorní třída byla upravena z bývalé dílny. Do jedné třídy se docházelo přes ulici.

1980 – 1981

S novým vedením školy začala i výstavba sociálního zařízení a kabinetů, takže bezmála 100 let stará škola dostala alespoň lepší vnitřní vybavení. Nedařilo se zde umístit 444 dětí a 3 třídy byly mimo budovu školy.

Od 15. června 1981 se užíval nový název školy „Základní škola“. 1. února uplynulo 100 let od jejího založení.

1981 – 1982

Školní rok probíhal ve znamení prováděných úprav školy. Bylo dokončeno moderní sociální zařízení, provedena výměna oken a úprava kabinetů.

18. září 1981 byla otevřena nová tělocvična, napomohla značnou měrou ke zlepšení podmínek  pro výuku tělesné výchovy a pomohla i k rozvoji tělovýchovy v obci. Na školní pozemek byla zavedena voda. Ředitel školy zpracoval důvodovou zprávu pro nutnou přístavbu školy.

1982 – 1983

Dále pokračovaly práce při technickém zlepšování budovy školy. Byla provedena oprava střechy, oprava kotle ústředního topení. Učitelé sami vybudovali chodník k tělocvičně. S pomocí žáků bylo vybudováno nové schodiště, oplocení školního pozemku.

1.12. 1983 byla zrušena třída v areálu stravování, a tak se zvětšil prostor pro jídelnu. Dále byly získány 2 učebny pro 1. třídy v pavilonech nové mateřské školky které bylo možno uvolnit v důsledku snížení populace.

1983 – 1984

Za spolupráce rodičů byly vybudovány botníky do zdi v přízemních prostorách chodby a dokončena generální oprava střechy.

1984 – 1985

Přibývalo dětí. Poprvé v dlouhé historii školy byly naplněny 3 páté třídy. Stávající budova nestačila. 2 třídy byly umístěny v pavilonu MŠ, 1 třída v č.p. 94 v Dolních Bučicích.

V tomto roce byl proveden nástřik živicové omítky na hlavní budovu a zřízen školní pozemek pro I. stupeň ZŠ za školní jídelnou.

1986 – 1987

Na konci roku se připravovala přístavba školy, ale vzhledem k brzkému nástupu zimy se zahájení prací posunulo na rok 1987. Třídy byly rozmístěny ve třech budovách. Škola měla značné prostorové problémy, nová koncepce kladla velké nároky na pomůcky, třídy byly prakticky za laboratoře. Toto vše měla vyřešit přístavba. V březnu 1987 byly zahájeny přípravné práce na staveništi a dne 16.3. 1987 byla stavba šesti tříd a centrální šatny výkopem základů započata.

1987 – 1988

Přístavba pokračovala velmi dobře. Ke konci června byly hotovy vnitřní omítky. Byly prováděny práce obkladačské a betonáž chodeb.

1988 – 1989

Přístavba pokračovala podle harmonogramu a termín ukončení se zdál být reálný. Určité problémy způsobily kotle na plyn, které nebyly dodány v termínu. Přístavba školy byla slavnostně otevřena a dána do užívání dne 29.9. 1989. Škola tak získala dlouho očekávané prostory pro výuku šesti tříd včetně kabinetů a centrální šatnu. Tím se zrušilo vyučování v dalších dvou budovách.V průběhu roku byla do nové části školy přestěhována ředitelna, vybudována sborovna pro I. stupeň a novým nábytkem vybavena sborovna pro II. stupeň. Byla zakoupena nová rozhlasová aparatura a společná televizní anténa.Přes snahu MNV se nepodařilo zajistit přestavbu stávající kotelny na zemní plyn. I v tomto školním roce byla škola vytápěna topným olejem.

 

     1990 – 1991

V tomto školním roce byla zahájena výuka náboženství. Přihlásilo se 10 žáků. Vyučoval p.farář Kolář.

 

     1991 – 1992

    11.10. 1991 bylo zahájeno vytápění školy zemním plynem. V prosinci proběhla oslava 110. výročí založení školy. Slavnost vyvrcholila koncertem kutnohorských pozounérů a vystoupením dětského pěveckého souboru ZUŠ Kutná Hora pod vedením p. Matějíčka. Během roku byla provedena výměna radiátorů ve třídách.

 

     1992 – 1993

    S novým vedením školy začala celá řada úprav a rekonstrukcí s cílem zlepšit materiálně technické podmínky pro výuku a práci učitelů. Byla provedena rekonstrukce podlah a oprava vnitřní omítky v západním křídle staré školní budovy, současně byla zavedena voda do všech učeben. Ředitelna byla přemístěna do staré části školní budovy, byla vybavena počítačem a kopírkou. Původní ředitelna, která se nacházela v přístavbě školy, byla přebudována na cvičnou kuchyň včetně kompletního vybavení. Dále byl rozšířen kabinet přírodopisu místo původního hlavního vchodu do budovy školy.

 

    1993 – 1994

    I v tomto roce pokračovaly práce na zlepšení pracovního prostředí školy. Došlo k vybudování skladu učebnic a školních pomůcek, k stavební úpravě kanceláře pro hospodářku školy a vybavení nábytkem. Byla také vybudována  šatna uklízeček . V listopadu 1993 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce sborovny, 31.12. 1993 byla předána učitelům k užívání. Tím se výrazně zlepšily pracovní podmínky učitelů.

 

     1994 – 1995

    Byla vybudována žákovská i učitelská knihovna včetně vybavení policemi pro uložení knih. V bývalém skladu CO byla zřízena učebna pro výuku rodinné výchovy a pracovního vyučování. Rovněž bylo vyřešeno napojení školy na veřejnou kanalizaci a vodovod.

 

     1995 – 1996

    V tomto školním roce za vydatné podpory Obecního úřadu ve Vrdech získala škola dotaci na přístavbu. Počátkem roku byla provedena demolice původní dřevěné přístavby školy, která byla v havarijním stavu.V dubnu byly zahájeny výkopové práce a stavba byla kolaudována v prosinci téhož roku. Žáci školy i učitelé získali moderně vybavenou odbornou učebnu fyziky a chemie včetně kabinetů a další kmenovou učebnu. V rámci této přístavby se rovněž podařilo získat prostory pro zřízení učebny výpočetní techniky. V přízemí  je nová školní kuchyň, školní jídelna i zázemí pro práci kuchařek. Výrazně se tak zlepšily hygienické a kulturní podmínky pro stravování i pracovní podmínky pro personál kuchyně. Starý objekt školní jídelny byl postupně přebudován na učebny pro výuku dílen a pozemků.

 

     1997 – 1998

    Do plného provozu byly uvedeny odborné učebny fyziky a chemie.  Svépomocí bylo vydlážděno atrium, pořízeny jednoduché lavičky, vysázeny konifery. Tyto prostory jsou využívány k výuce. V tomto roce bylo odděleno vytápění MŠ II. od centrálního vytápění školy, omezily se tak ztráty způsobené dlouhým topným a špatně izolovaným kanálem. Zlepšilo se také vybavení školy audiovizuální technikou. Byly zakoupeny čtyři barevné televizory a videa včetně jejich  zabudování do učeben. Kabinetu českého jazyka se dostalo zasloužené pozornosti, byl přemístěn do přízemí, sousedí s učebnou českého jazyka.Bylo vyřešeno parkování kol dojíždějících žáků.

 

     1999 – 2000

I nadále se pokračovalo ve zlepšování materiálně technických a pracovních podmínek pro žáky i pro učitele. Koncem roku 1999 byla učebna počítačové techniky vybavena 14 počítači  zapojených do sítě. Dne 1.2. 2000 byla v této učebně zahájena výuka, učebna byla postupně vybavena výukovými programy. V průběhu roku byl zakoupen nový nábytek a další počítač do ředitelny. Pro potřeby odborných učeben zakoupeny 2 zpětné projektory. Kabinet přírodopisu byl vybaven novým nábytkem. V tomto školním roce dosáhla škola i významného sportovního úspěchu.

                                     
.

       2000 – 2001

     Vzhledem k havarijnímu stavu ústředního topení v tělocvičně bylo přistoupeno k jeho rekonstrukci a oddělení od vytápění z centrální kotelny. Probíhají přípravy na celkovou rekonstrukci vytápění školy. Generální rekonstrukcí prodělal také byt školníka. I v dalším období budeme pokračovat ve zlepšování podmínek pro výuku, čeká nás mimo jiné úprava školního hřiště, obnova školního nábytku ve třídách, školní jídelně, výměna podlahové krytiny, vybavení kabinetů pomůckami, bylo by možné jmenovat celou řadu dalších akcí. V tomto školním roce vznikly tyto webové stránky a při 120. výročí školy se konal den otevřených dveří a vystoupení žáků.

.